Aby bylo vaše bydlení nejen stylové, ale i funkční a přinášelo vám dostatečný komfort, je třeba v něm zohlednit všechny nezbytné funkce a zóny. Přehled těch nejdůležitějších principů a členění vám přinášíme v rámci druhé části seriálu, který vzniká ve spolupráci se školou interiérového designu Design academy.
1 Funkce bydlení
Aby byl život v domě či bytě kvalitní a komfortní, musí bydlení splňovat tři základní funkce. Tou nejdůležitější je biologická funkce – byt či dům musí nabídnout dostatečný a vhodně zařízený prostor na spánek, odpočinek, hygienu a stravování. Aby splňoval nezbytnou hospodářskou funkci, je třeba vytvořit místo, kde se bude připravovat jídlo, mýt nádobí, skladovat potraviny, přičemž je třeba myslet i na umístění pračky či dostatečný prostor na žehlení. Neméně důležitou součástí bydlení je tzv. společenská funkce, která v sobě zahrnuje všechny komunikační, volnočasové či pracovní aktivity jednotlivých členů rodiny, jakými jsou mluvení se, záliby, hry dětí, studium, práce z domu av neposlední řadě setkávání s rodinou a přáteli.
2 Místnosti v bytě
Obytné prostory v bytě či domě lze rozdělit do několika kategorií. První jsou tzv. vstupní prostory, kam zařazujeme závětří, zádveří, předsíň a chodbu, tedy prostory, které umožňují vstup do interiéru nebo jej vzájemně propojují. Následují hospodářské prostory, kam přiřazujeme místnosti na přípravu jídla a uskladnění potravin, tedy kuchyň a komoru. Další kategorii zastupují obytné místnosti, jako jsou obývací pokoj, ložnice, dětské pokoje či pracovna. Samostatnou kategorii vytvářejí hygienické prostory, které mohou sloužit nejen k očistě těla, ale i relax – koupelna, toaleta, sauna. Poslední jsou doplňkové prostory, jejichž umístění v interiéru ovlivňují zejména jeho rozměry a priority obyvatel – šatna, sklad, prádelna či komora.
3 Funkční zóny
Dalším přístupem při dělení interiéru je zohlednění tří základních funkčních zón. První je komunikační zóna zahrnující prostor na pohyb a komunikaci členů domácnosti. Představuje základní osa dispozice a prochází celým obytným prostorem. Následuje zóna činností, jejíž součástí je místo pro všechny činnosti v domácnosti a všechny zařizovací předměty potřebné k jejich realizaci. Poslední je úložná zóna, kam spadá skladování všech předmětů a věcí v domácnosti. Jednotlivé uskladňovací prvky přitom musí být správně dimenzované a dobře přístupné.
4 Denní a noční zóna
Důležitým principem při zařizování interiéru je jeho členění na denní a noční část. Do denní části, jak už i samotný název říká, patří všechny místnosti, které se primárně využívají během dne – kuchyň, jídelna, obývací pokoj, komora či sklad. V noční části se pak nacházejí rodičovská ložnice, dětské pokoje ak nim příslušející hygienická místnost (případně i více), pokud to rozměry umožní i šatník, resp. šatníky. Jedna toaleta nebo i menší koupelna s toaletou se pak umisťuje i do denní části, kde nachází uplatnění během dne, tak během návštěv. Na rozhraní těchto prostor se může nacházet chodba nebo větší hala, která je vzájemně propojuje. V případně patrových domů nebo mezonetů se pak uplatňuje pravidlo, že denní části je vyčleněny přízemí a noční patro, což je samozřejmě i absolutně logické řešení. V některých případech se však takové členění částečně stírá a rodičovská ložnice se například při rekonstrukcích zpravidla z prostorových důvodů umísťuje na přízemí, dokud patro bývá vyhrazena dětem.
Propojování místností, slučování funkcí
Nároky na činnosti v jednotlivých prostorách se v současnosti mění a propojují. V obývacím pokoji se stále častěji setkáte například s pracovním koutkem, který při práci z domu zaručeně využijete. Propojují se i jiné místnosti – koupelna se například integruje do ložnice.