Nejnudnější obývák na světě by se dal popsat asi takto: hnědá, případně šedá sedačka a béžové stěny. Toto je ukázka, co se s tím dá udělat. Obývací pokoj, který vám chceme ukázat, byl klasická „tuctovka“: plovoucí podlaha v teplém tónu „dřeva“, béžové stěny, neutrální šedo-hnědá sedačka. Jeho nové majitelky – dvě sestry – z ní chtěli udělat místo, kde oslaví své první samostatné bydlení. Místo, kde si užijí sesterskou pohodu i živý večer s přáteli.
Základní rozhodnutí bylo – vnést do místnosti více svěžesti. Namísto béžových stěn, které měly evokovat útulnost, se rozhodli pro bílé stěny i strop. Tak se obývák změnila na mnohem světlejší, a to bez velké investice. Nejdražší položkou renovace byla nová podlaha. Ta se totiž nezměnila jen v obývacím pokoji, ale v celém bytě. Původní šedo-hnědá sedačka zůstala na místě. Změnou barevné škály z teplých tónů na šedo-bílé se místnost prosvětlila a dostala svižnější vzhled.
Aby prostor nepůsobil chladně, sestry se rozhodli postavit do obývacího pokoje dva zrepasované kousky: křeslo a podnožku natřeli optimistickou žlutou barvou a tím vyvážily chladnou „kancelářskou“ šeď.O originalitu prostoru se postarala jedna „dramatická stěna „.Různé odstíny šedé totiž sestry natřeli do tvaru pohoří skrytých mlhou. Vskutku působivý kousek!
