S oblibou se využíval do výsadeb již za dob Římanů, kteří ho tvarovaly do různých podob. Své místo si našel iv současnosti. Vznikají z něj zelené sochy, které vnesou do zahrady nádech starobylého lesku.
Patří mezi nejčastěji vysázené dřeviny. Vyznačuje se velmi pomalým, ale hustým růstem a drobnými protistojnými vejčitými listy. Jsou hladké a kožovité, sytě zelený barvy. Žluté květy se tvoří v paždí listů v březnu a dubnu. Plodem je tobolka. Vyhovuje mu neutrální až alkalická půda, poměrně suchá a vzdušná. Využít jej můžete na výsadbu na obruby, živé ploty, do japonských, velkých i malých zahrad. Ideální je i na pěstování v nádobách.
Zalévání a hnojení
Během vegetace hnojte a polévejte podle potřeby. Na podzim do půdy zapracujte chlévský hnůj, případně jej dejte na povrch v silné vrstvě, který bude rostliny chránit během zimy. Na jaře zrýľujte okolí rostlin, odstraňte poškozené větve a přidejte hnojivo. Navrch půdy pod rostliny nasypte drenážní vrstvu a dopřejte jim dostatečnou zálivku.
Rozmnožování
Svépomocným rozmnožením může ušetřit značné finanční prostředky. Hlavně, pokud se chystáte v zahradě vytvořit obrubu záhonu nebo rozčlenit bylinkovou zahrádku. V tomto případě je budete potřebovat poměrně velké množství. Jak začít? Z mateřské rostliny seberte vyzrálé řízky dlouhé 8 až 10 cm na vegetativní rozmnožování. Správné vyzrálé dřevo výhonků zajistí dobré zakořenění. Ve spodní části odstraňte listy, nechte jen 6 až 8 kusů. Takto připravené řízky ponořte do růstového stimulátoru a poté zasaďte do nádoby naplněné směsí písku a zahradní zeminy v poměru 1: 1. Nádobu umístěte do polostínu. Pravidelně jejich roste a zalévejte. Po několika týdnech se objeví první kořínky.
Vytvarujte ho
Technika řezu závisí na tom, jaký přesný tvar ze zimostrázu chcete vytvořit. Jednoduché geometrické tvary, jako je koule, zvládnete i od oka. U složitějších tvarech, ostrých hranách či rovných liniích však raději použijte šablonu. Mezi základní tvary patří kromě koule spirála a kužel.
Je jedovatý
Zimostráz je jedovatý. Droga zimostrázu obsahuje alkaloidy – buxín, silice a třísloviny, přičemž je zelená a její chuť je hořká.