Oslavte Halloween i v zahradě: Od semínka po dýni

0
70
Reklama

Tykve mohou být okrasné, veselé i strašidelné, ale především neskutečně chutné. Vypěstovat jejich je hračka a připravit z nich lákavé dobroty také.

Velké, ale i menší plody dýní nyní zabírají přední místo v každé zahradě. Už daleka svítí podzimními barvami od bílozelené, přes oranžovou až po tmavozelenou. Ještě více vyniknou u vchodových dveří s vyřezanými očima, nosem a zubatými ústy a se svíčkou namísto dužiny a semínek. Většina z nich najde uplatnění v kuchyni, ale připravuje se z nich i za studena lisovaný olej a využívají se i semena, která jsou nejen pochoutkou, ale také lékem při problémech s prostatou nebo s močovými cestami. Plody obsahují draslík, betakaroteny, vitamíny A, E, C a B. Mají nízký obsah tuků a cukrů, podporují hubnutí a příznivě působí i na pokožku a vlasy.

Od semínka po dýni

Pěstování dýní je jednoduché. Semínka třeba vysít koncem dubna do květináčů, do hloubky 2 až 3 cm a umístit na parapet. Předpěstované rostliny se na záhon vysazují až po „třech zamrzlých“. Začátkem května je můžete vysít i přímo do volné půdy tak, aby se děložní listy objevily na povrchu až po posledních květnových mrazech. Tykve milují teplé, slunečné polohy, chráněné před větrem a propustnou písčitou půdu. Jsou jednodomé, to znamená, že na jedné rostlině rostou samčí i samičí květy a mohou se navzájem opylit. Více plodů však budete mít tehdy, pokud ve vzdálenosti asi 1 m od sebe vysadíte minimálně dvě sazenice.

Rostliny dýní rostou velmi rychle a na růst potřebují hodně živin, proto je vysazujte hned v prvním roce po vyhnojení půdy organickými hnojivy nebo po zeleném hnojení. Praktická je i výsadba několika semínek přímo do kompostu z minulého roku, kde je dostatek živin. Jedna rostlina potřebuje 1,5 – 2 m2 půdy. Především mladé rostlinky po vysetí a v čase nejintenzivnějšího růstu a kvetení potřebují hodně vody. Během zrání plodů jejich už nezavlažujte.

Dobří společníci pro tykve

Podle vzoru severoamerických Indiánů můžete tykve vysít na jeden záhon spolu s kukuřicí a fazolemi i do smíšené kultury. Všechny tyto tři druhy si navzájem pomáhají v zásobování různými živinami. V sousedství dýní dobře roste i slunečnice, cibule a hrášek. Pro možnost přenosu chorob a škůdců je nevhodná kombinace s bramborami, okurkami a melouny. Dýně by neměla růst na stejném místě dva roky po sobě.

I bez zkušeností

Z jednoho semínka o pár měsíců vyroste rostlina s dlouhými výhonky a velkými listy, která rychle zakryje několik metrů čtverečních. Když se ze žiarivožltých květů začnou vyvíjet plody, můžete pozorovat, jak rychle dokáží růst. Při dýní příroda předvádí nejen rychlost růstu, ale i rozmanitost tvarů. Proto, pokud nemáte mnoho zkušeností s pěstováním zeleniny, určitě si v zahrádce zasaďte několik dýní, úspěch v podobě větších či menších plodů máte zaručen. Kromě žaludku nimi jistě potěšíte i děti. Vrch plodu odříznete, lžící vydlabeme dužinu se semínky, udělejte pár tahů ostrým nožem a z dýně je raz dva světlonoš!

Rozeznáte je?

Dýně se rozdělují na letní a zimní druhy podle toho, v jakém stádiu zralosti se sklízejí jejich plody. Letní tykve ( Cucurbita pepo ) se sklízejí mladé, ještě nedozrálé a ihned se zpracovávají. Patří k nim cukety, patisony, dýně Špagetová, bezšupkové štýrské olejnaté dýně a okrasné tykvičky, které jsou nejedlé pro vysoký obsah hořkých látek.

Zimní tykve ( Cucurbita maxima ), mezi které patří i ‚Hokkaido‘, se sklízejí v plné zralosti vždy i s částí stopky, která zabraňuje napadení plodů plísněmi. Jsou delší skladovatelné, některé druhy v suché a chladné místnosti vydrží až do února. V žádném případě je však neskladujete spolu s bramborami. Tykve od nich přebírají vlhkost, rychle plesniví a plíseň z dýní lze zpětně přenést na brambory.

Reklama