Stavba -Bydlení - Rekonstrukce

Stačí 17 metrů čtverečních na plnohodnotný život? Věčná úvaha o minimální velikosti příjemného bydlení byla klíčová při zrodu řešení zdánlivě malého, ale ve skutečnosti složitého zadání.

Architektů z pražského ateliéru SAEM oslovil investor, majitel dvou nevelkých bytových jednotek, který je chtěl "zabydlet" pro účely pronájmu. Záměrem bylo co nejvíce zlepšit užitnou i estetickou hodnotu byteček – vytvořit v nich důstojné podmínky pro přechodné bydlení. Výsledkem práce týmu SAEM jsou dva plně funkční minibytě s nestandardním vzhledem, jaké by si nejeden mladý pár přál i jako svůj první vlastní domov …

Vestavěná konstrukce. Citlivým uplatněním konstrukčních a estetických vlastností moderního materiálu – panelů z křížem vrstveného masivního dřeva (CLT) s pohledovou kvalitou – změnili architekti z ateliéru SAEM dva minibytě na dva minimezonety s nesrovnatelně vyšší užitnou hodnotou.

Na přání investora měly vzniknout dvě nájemné jednotky pro mladé lidi nebo uživatele, kteří dojíždějí za prací do Prahy a hledají něco netradičního. Po několika standardních návrzích dostali architekti nápad vytvořit středovou dřevěnou konstrukci symbolicky odvozenou od stromu. "Původně jsme uvažovali pomalovat dřevo ve stylu graffiti, jak vidno na vizualizacích," vysvětluje Michal Procházka. Výrazný výtvarný prvek v této podobě by však prostor opticky zmenšil, proto nakonec autoři ponechali dřevěné panely v jejich přírodní podobě. Spolu s barevným konceptem ostatních součástí vybavení vytváří světla dřevina v nevelkých prostorách dojem prostornosti, příjemnou svěží atmosféru a zároveň je vhodnou kulisou ostatních dočasných prvků v interiéru.

Hlavní zásadou celého konceptu bylo neztrácet výšku na místech, kde to není nutné – ať už šlo o kuchyňskou linku, stůl, skříně, umyvadlo, nebo toaletu. V horní části obou malých bytů se světlou výškou 3,1 m se díky tomu podařilo vytvořit komfortní místo na spaní a rozšířit tím užitnou plochu o cenné čtvereční metry. Udávaná plocha obou bytů je stále při každém 17 m2, v podstatě však jde o dva malé mezonety, ve kterých slouží vyvýšená podesta na spaní a odkládání části věcí. Koupelna a předsíň jsou v každém minibytě oddělené dispozičně, kuchyň a ložnice jen opticky.
Vytápění je v obou bytech vyřešeny podlahovou infrafóliou, která je praktická právě při podobných rekonstrukcích.
Přetavit myšlenku "nastavení dispozice" do kultivované formy byl další oříšek, se kterým si autoři návrhu také bravurně poradili. Sáhli po moderním materiálu na přírodní bázi s výbornými konstrukčními a estetickými vlastnostmi – jako hlavní konstrukční materiál na "vestavěný interiér" použili dřevěné panely v pohledové kvalitě (NOVATOP). Zužitkovali přitom najednou jejich tři výhody v jednom: subtilnost (panely mají tloušťku jen 42 nebo 84 mm), statickou únosnost (kromě panelů nebyly nutné žádné jiné nosné konstrukční prvky) a do třetice estetický interiérový povrch v podobě masivního smrkového dřeva. Povrch panelů při této realizaci ošetřili jen bělicí voskovou lazurou, která přirozený odstín materiálu jemně zesvětlila.

Zrcadla jsou ověřeným receptem na optické zvětšení prostoru, který tu architekti předepsali vícekrát. Nejúčinnější v tomto smyslu je, když zrcadlo sahá od podlahy až po strop a rozprostírá se na celé šířce stěny. Přesně takové nemohlo chybět ani v předsíni, kde zároveň prakticky plní svou původní funkci.

Malá, ale funkční – umyvadlo, WC a sprchový kout jsou dostatečnou výbavou pro minimální prostor. Zařízení (včetně sanitárního vybavení koupelny či spotřebičů v kuchyni) vybírali architekti vzhledem k účelu interiéru z nižšího cenového segmentu.

Plastová střešní okna Roto Designo se vyrábějí již více než 20 let a jejich životnost je nesrovnatelně vyšší než jakéhokoli dřevěného střešního okna. Jsou vyráběny z osvědčených materiálů německé kvality, proto výrobce garantuje na profil křídla i rámu 15 let záruky proti prasknutí. Profil je odolný také proti UV záření.

Plastová střešní okna Roto Designo R4 a R7 v dekoru Borovice a Zlatého dubu jsou standardně vybaveny dvěma druhy izolačních dvojskel se součinitelem prostupu tepla celého okna Uw = 1,3 W / m2K: Roto blueLine (..5) – tepelně-izolační sklo, zvenku tvrzené, a Roto blueLine Plus (..8A) – tepelně-izolační sklo, oboustranně bezpečnostní, se samočisticí vrstvou Aquaclear, zvýšenou izolací proti hluku a přehřívání.

V podkroví bývá často poměrně vysoká nadezdívka, bohužel se tím dost zvedá i výška spodní hrany střešního okna. Proto se všechny střešní okna Roto vyrábějí s multifunkční klikou dole na křídle a okno je tak snadno ovladatelné.

Nový inovovaný design v odstínu Antracit metallic kopíruje trend antracitových střešních krytin a na první pohled upoutá svým inovativním vzhledem a přesvědčí, že patří do nové generace střešních oken Roto Designo. Podtrhuje eleganci celé střechy.

Stavitelé, projektanti zda investoři často stojí před rozhodnutím, jaký typ stínící techniky použít.

Venkovní žaluzie umožňují výbornou regulaci průchodu světla. Mají však nižší odolnost vůči větru za jehož působení mohou být hlučné. Hliníkové lamelové rolety jsou odolné vůči větru, ale standardní lamely při stažení nepropouštějí dostatek denního světla. Tuto nevýhodu rolet řeší patentované lamely "Denní světlo" vyvinuté společností HELLA. S roletami "Denní světlo" si můžete individuálně regulovat prostup světla a to až po úplné zatemnění, je tedy jen na Vás kolik světla a tepla pronikne do místnosti. Tento nový typ rolet zachycuje přímé sluneční záření tak jako standardní rolety, ale zároveň využívá denní světlo na přirozené osvětlení. Světlo tak nedopadá do místnosti v pruzích .Skrz stažené rolety s rozvinutým krunýřem přechází do místnosti denní světlo a roleta současně izoluje nežádoucí teplo nebo zimu.

Technologie

Profil pancíře "Denní světlo" má označení TR37 a je tvořen dvouplášťovým profilem z válcovaného hliníkového plechu, vyplněným polyuretanem, (rozměr profilu 37,0 x 7,7 mm), který je kombinován s extrudovaným plastovým profilem z PMMA (rozměr 17,0 x 3,1 mm).

Plastový profil je možné zvolit ze dvou typů:
– S podílem difúzního materiálu (průchod rozptýleného světla do místnosti)
– Transparentní (umožňuje výhled do exteriéru).

Meziprofily v dolní části krunýře mají větrací otvory, které umožňují proudění vzduchu.

Úspora energie

Izolující vzduchové mezery mezi roletou a oknem drží nežádoucí teplo a chlad venku. V létě nedochází ke přehřívání místnosti av zimě klesají náklady na vytápění. Kromě toho je důležitá i ochrana před oslňujícím světlem, nežádoucími pohledy, hlukem av neposlední řadě i před vloupáním. Rolety "Denní světlo" chrání atmosféru soukromí a zabraňují průniku hluku z ulice. Speciální konstrukce HELLA s integrovanými bezpečnostními prvky navíc ztěžuje život lupičům. Výsledkem je příjemná atmosféra bydlení a tepelná pohoda za každého počasí.

Rolety HELLA dokáží snížit působení vysokých venkovních teplot až o 85%. Dokonce se v těchto případech můžete zříci klimatizace a mít přesto příjemný chlad v interiéry. Rolety HELLA vytvářejí v zavřeném stavu vzduchový polštář nacházející se před sklem a zabraňují tak cirkulaci vzduchu.
Spotřeba energie použitá na vytápění se v závislosti na výrobu a okenního systému sníží až o 45%.

Rolety "Denní světlo" mohou být ovládány elektromotorem nebo klikou. Na přání je možné rolety vybavit i fotovoltaickými moduly. Rolety pak lze používat ekologicky nakolik jsou energeticky soběstačné. V ovládání rolet s elektromotorem je možné zvolit samostatné řízení každé rolety vypínačem, skupinovým řízením s automatickými funkcemi, dálkovými ovladači, inteligentním systémem budovy nebo komfortně pomocí smartphonu při použití systému HELLA ONYX

Po výběru krbu, kotle či pícky musí následovat výběr vhodného a bezpečného komína. Je důležité zdůraznit slovíčka "vhodného a bezpečného". Protože jen takové spaliny z topného tělesa správně zkrotí. Staré zděné komíny již poměrně často nevyhovují požadavkům moderní topné techniky, proto je důležité pořídit si certifikován a univerzální systémový komín, který má potřebný tah na bezpečný odvod spalin, odolává agresivním kyselinám a kondenzátu. Moderní topné spotřebiče si žádají komín vyrobený z kvalitních materiálů as dobrým tahem.

Při výběru vhodného komínového systému si nejdříve promyslete, jakým typem paliva chcete vytápět. Správný typ komínu si zvolte i podle počtu spotřebičů, které ke komínu chcete připojit. V případě kondenzačních kotlů jsou vhodné komíny se speciální šamotovou vložkou určenou výhradně pro kondenzační kotle.
Při koupi komína se nerozhodujte pouze na základě jeho ceny. Ani ty nejdražší komínové systémy nejsou zárukou nejvyšší kvality či bezpečnosti. Komíny s šamotovou vložkou s označením N2 je ve vyspělých zemích dokonce zakázáno používat v interiéru. Přijatelnější a zejména bezpečnější formou jsou komíny s šamotovou vložkou N1 (na gravitační provoz) nebo P1 (na přetlakový provoz).

Na druhé straně se vám může vymstít i koupě příliš levného komína. Aby byl komín levnější, nahrazují menší a začínající výrobci některé certifikované systémové prvky v komínovém systému nesystémovými komponentami. Vzniká tak komín skládající se z komponentů od více výrobců, který jako celek není odzkoušený ani certifikován. Systémový certifikát je přitom zárukou, že všechny komponenty komína byly přezkoušeny akreditovanou zkušebnou podle přísných mezinárodních norem jako jeden celek. Zarážející však je, že ani na takové necertifikované komíny se výrobci nezdráhají poskytovat záruku v trvání 30, 60, či dokonce 100 let. Přitom záruku lze nazývat relevantní pouze v případě, pokud není delší než existence samotného výrobce na trhu. Prodlouženou záruční lhůtu na stavební materiály může poskytnout pouze výrobce, který nabízí praxí odzkoušené a léty prověřené výrobky nejvyšší kvality. Proto při koupi komína trvejte na písemné záruce, nejlépe od samotného výrobce.

V posledním období u nás roste zájem o sendvičové dřevostavby. Důvodem je rychlá montáž, vysoká úspora energie a návrat k tradici výstavby z lokálně dostupných přírodních zdrojů. Jak to dřevostavby dokážou? Podívejme se na ně nejprve zevnitř.

Budoucí majitele dřevostavby zajímá v první řadě architektura jejich domečku – tvar a vnitřní členění. V případě sendvičových dřevostaveb je široký výběr možností. Existují katalogové projekty, ale také možnost individuálního zpracování architektonického řešení.
Další otázkou při plánování dřevostavby jsou materiály. Od nich závisí nejen vzhled domu, který ovlivňují povrchové úpravy a obklady fasád a interiéru, ale i jeho energetická úspornost. A právě z tohoto pohledu poskytují dřevostavby širokou paletu odstínů energetické efektivity. Jednotlivé projekty se liší typem a tloušťkou izolačních materiálů a podle nich můžeme vybudovat nízkoenergetickou, pasivní nebo až nulovou dřevostavbu. Které izolace rozhodují?

Při každé stavbě se začíná základovou deskou. K dobrému zateplení stavby patří již v tomto kroku izolace podlahy, která bývá často klíčová. Ta se provádí buď pod samotnou betonovou deskou extrudovaným polystyrenem, nebo pěnovým sklem, ale možná je i izolace nad betonovou deskou pod vrstvou podlahy. Základovou desku si může budoucí majitel zrealizovat prostřednictvím realizační firmy nebo svépomocí. Podle náročnosti stavby a terénu tento proces trvá přibližně 3 až 4 týdny.

Po vyzrání základu, přibližně do 2 týdnů od jeho ukončení, se začíná samotná montáž stavby. Při stavbě menšího charakteru, například jednopodlažního bungalovu, jsou obvodové stěny, vnitřní příčky a konstrukce krovu smontované do 3 až 4 dní. Při dvojpodlažní stavbě to bývá 5 až 6 dní. V každé konstrukci se většinou používá jiný druh izolace, kritériem výběru izolace vhodné pro danou konstrukci jsou vlastnosti izolace – pružnost a pevnost. Samozřejmě, neméně důležitá je schopnost tepelně a akusticky izolovat.

Fasádní izolace jsou zpravidla v deskovém tvaru, jsou pevnější a přesně drží tvar. Izolace vnitřních příček a stropů jsou měkčí a pružnější, což jim umožňuje dobře vyplnit prostor mezi nosnou konstrukcí. Do vnitřních příček se používá skelná minerální vlna nebo foukaná izolace. V případě skelné minerální vlny jde o pružný rolovaný nebo deskový materiál.
V energeticky efektivních stavbách nacházejí velký rozsah využití právě foukané izolace, které se dostanou opravdu všude, i do těžko dostupných prostor. Při aplikaci se vytvoří souvislá izolační vrstva, která není přerušovaná spoji. Tak se nevytvoří mezery a nevznikají tepelné mosty. Při foukaných izolacích se používají tři základní druhy materiálů – skelná minerální, kamenná minerální vlna a také celulóza. Skelná minerální vlna je na trhu již i ve vyhotovení virgin, tedy z čistého vlákna bez pojiva.

V dřevostavbách je kromě tepelné izolace velmi důležitá i ta zvuková. Umisťuje se zejména do konstrukcí, které rozdělují jednotlivé obytné plochy stavby, tedy například do příček oddělujících dva pokoje nebo do stropu oddělujícího dvě podlaží. V případě akustiky platí pravidlo: čím více vrstev konstrukce, tím hůře se šíří zvuk. V stropní konstrukci se utlumuje šíření hluku takzvanou kročejovou izolací, na kterou se aplikuje vrstva betonového potěru a další vrstvy finálních podlah. Toto je mokrý proces realizace podlahy. Využívají se i suché způsoby realizace podlah, kterých je několik. V zásadě jde o vrstvení několika materiálů, které plní ztužující, ale i zvukově tlumící funkci.

Nejčastějším způsobem realizace dřevostaveb u nás je výroba v hale a následná montáž na místě staveniště. V halových prostorách se předem připraví obvodové, příčkové a stropní konstrukce; podobně i konstrukce krovu, pergol či přístřešků. Výhodou halové předpřípravy je především vyloučení nepříznivého vlivu počasí, jakým bývá déšť, sníh, mráz nebo vítr. V hale probíhá rovněž výroba konstrukčních částí domu – obvodových stěn, příček, stropu a krovu, a to souběžně s přípravou základů domu. "

Prádlo, které z pračky vytáhnete ještě mokré, čekající na proces Prádlo, kterou z pračky vytáhnete ještě mokrou, čekající na proces "sušení" a na to, aby mohlo překážet na sušáku – běžný stereotyp, se kterým přichází do styku většina hospodyněk. Proč se ho ale efektivní nezbavit a nevěnovat čas například hře s ratolestmi?

Ideální místo na sušičku?

Spolu s pračkou by v koupelně zabíraly již značně velkou plochu, kterou byste věděli využít rozumněji. Vyhněte se také umístění v chladných prostorách. Tyto spotřebiče vyžadují teplotu vzduchu minimálně 10 ° C, což například v technické místnosti není vždy možné ani efektivní. Nejideálnějším místem, a to i vzhledem k manipulaci s prádlem, je šatník. Čisté šaty po oprání a vysušení tak můžete odložit přímo do skříně bez zbytečného přenášení přes jiné místnosti.

Výhody:

+ Úspora času. Pokud patříte mezi vytížené lidi, kterým synchronizace domácích prací, především v průběhu týdne, dělá starosti, systém koloběhu praní i sušení prádla během několika hodin vám určitě padne vhod.
+ Bez žehlení. Protože prádlo je po vysušení v sušičce mnohem nadýchanější a poddajnější, velkou část již není třeba žehlit. Ušetříte si tím čas i nepříjemnou povinnost.
+ "Allergy friendly". Jelikož prádlo nepřichází do styku s prachem, jak je to při venkovním sušení, alergici tento hygienický systém ocení ještě více.
+ Bez aviváže. Forma prádla po sušení v sušičce odpovídá té, kterou dosáhnete s aviváží, už ji tedy netřeba do praní přidávat. Znovu jedno plus – pro alergiky, malé děti a lidi s citlivou pokožkou.
+ Stop plísním. Především v bytech bez balkonu (nebo v zimním období) nezbývá jiná možnost, jak sušit prádlo v interiéru. Zvýšená vlhkost vzduchu vede ke zvýšenému riziku plísní.
+ Prostor bez věšáků. Nepříjemné obcházení rozložených sušáků a vyhýbání se prádle visící ve sprše několikrát týdně snad netřeba připomínat nikomu.

Nevýhody:

Spotřeba. Sušička nepatří k nejúspornějším spotřebičům a ve srovnání s rozkládacím sušákem s nulovou spotřebou elektrické energie tento rozdíl určitě pocítíte.
– Místo. O jeden spotřebič navíc. Při výběru je sice možné umístit sušičku nad pračku, ale před otázku "Kam s ní?" Se budete muset postavit tak či tak.
– Hluk. V průběhu sušícího cyklu je třeba počítat s nepříjemným hlukem podobně jako při praní v pračce. Hluku vznikajícímu při odstřeďování se však nevyrovná.

Pokud se objeví na stěnách našich příbytků, většinou nám naběhnou vrásky na čele. Zatímco plesnivý sýr zapomenut v dvířkách chladničky stačí vyhodit, stěnu nevíme vyměnit za novou. A ať se jakkoli snažíme plíseň smýt, zjevuje se znovu a znovu.

Je to vzorec, který napsala sama příroda. Spóry letící vzduchem + vláha na jakémkoliv podkladu + čas = plesnivý povlak. Roste v hlíně, kterou přihrnujeme kořínky sazenic, přerůstá listím, které zasypalo na podzim les, a líbí se mu i v našich každodenně nošených kožených botách. Posláním plísně je rozebrat na částečky to, co jiné formy života spojily. Stále dokola.

PŘEBYTEK PÁR JE MAGNETEM NA PLÍSEŇ Proč některé stěny a okna plesniví, zatímco jiné jsou vždy v naprostém pořádku? Na vině jsou páry, které se v našich příbytcích srážejí na nejchladnějších místech. Vytvoří mokrý film na spodním lemu okna, nasáknou do dřevěného parapetu či obkladu a provlhčíme nejvrchnější vrstvičku stěny v místech, kde je nejvíce podchlazená. Pak je už jen otázkou času, kdy jejich pokryje našedlý povlak plísně. Nemělo by nás proto překvapovat, že se tak děje hlavně v zimních měsících. I když před sporami nedokážeme zabouchnout vchodové dveře, můžeme cosi udělat s parami, které se v problémových místnostech hromadí. A pokud jsou potřeba větší investice, můžeme udělat opatření, aby se páry nesráželi nebo aby plísně zahynuli dříve, než se stihnou rozrůst. Do každého bytu, domu či pokoje se však hodí odlišné řešení.

ÚSPORY SE musí podřídit ZDRAV.Í Pokud utěsníme dům, abychom snížili náklady na jeho vytápění, musíme udělat i druhou polovinu práce. Vybavit ho vzduchotechnikou, která obmění svěžest vzduchu a zbaví nás nahromaděných pár. Bohužel, stalo se zlozvykem zapomínat na to, že každá úspora má i druhou stranu mince – plísně.

Ať to zní jakkoliv, musíte couvnout nebo investovat dál. Jinak se budete "brodit vodou". Nejlevnějším řešením je krok zpět – navrátit příbytku netěsnost. Na začátek stačí upravit nastavení kování nových oken a oslabit jejich těsnost. Přestože i odstraněním části těsnění. Do koupelny přidat odtahový ventilátor se senzorem vlhkosti a naučit se větrat bez obav, že se nedoplatíte za topení. To vyžene páru ven.

Na půli cesty k řešení jsou elektrické odvlhčovače. Přistavíte ke zdi krabici, zapojíte ji do zásuvky a ona se už postará o to, aby se páry měnily na vodu. Prohání přes své útroby vzduch z místnosti a nechává páru srážet se na chladných žebrech. Teprve ve chvíli, kdy vám přibude povinnost vylévat vodu z nádržky, uvědomíte si, s čím bojujete. Naštěstí, odvlhčovač lze hadičkou připojit k odpadu. Jde o nejspolehlivější řešení do koupelny, která je obložena kachličkami až po strop. Elektrický odvlhčovač je tichý a pracuje pouze tehdy, když vlhkost překročí nastavenou mez. Nemyslete na plastové nádobky s lapačem tabletou – ty se elektrickým odvlhčovačem nevyrovnají.

Úplným řešením těsného příbytku je však vzduchotechnika, která zajišťuje výměnu vzduchu, odvod par a předávání tepla, aby nepřišlo nazmar. To, co se jeví při stavbě nového domku jako řešení, je však nemyslitelné v bytovce či při rekonstrukci starší stavby. Mluvíme o způsobu, který se neobejde bez hadic a vzduchovodů ústících do každé místnosti.

Na trhu je dostatek bílé techniky, která je sice malá co do rozměrů, ale velká v tom, jaký užitek je schopna poskytnout.

Vestavná kompaktní elektrická trouba Samsung FQ159ST / XEH Speed ​​Oven o objemu 42 l, grilem a mikrovlnkou. Oranžový LED displej, tlačítkové ovladače a ovladače typu POP Out, keramický plech na pečení, Twin fan ™ – teplý vzduch se dvěma ventilátory, funkce rozmrazování, 12 automatických programů, 8 programů na pečení, parní čištění, časovač s funkcí kuchyňské minutky, dětská pojistka . Rozměry: š 59,5 × v 46 × h 52,1 cm.

Mikrovlnná trouba Samsung CE1071-S / XEH kombinovaná s grilem a horkým vzduchem s vnitřním objemem 28 l. Digitální ovládání, LED displej, šest úrovní výkonu, max. čas ohřevu 99 min, automatické programy na ohřev a rozmrazování. Parní čištění. Rozměry: š 51,7 × v 31 × h 48,5 cm.

Kombinovaná mikrovlnná trouba Teka MC 32 BIS s multifunkčním pečením. Objem 32 l, elektronický řídící panel, digitální časový spínač, šest programů pro přípravu pokrmů a šest stupňů výkonu mikrovln, výklopný gril, paměť na 11 pracovních postupů, automatické rozmrazování, integrovaný otočný talíř, nucená cirkulace chladného vzduchu, čtyři úrovně umístění plechů.

Černý skleněný plynový panel Teka VR 90 4G AI AL TR, keramické sklo, čtyři samostatné litinové mřížky, systém automatického zapalování, bezpečnostní automatická zámek, varné zóny: trojitý kruhový hořák, rychlý hořák, střední a pomocný hořák.

Rozhodli jste se koupit klimatizaci? Toto byste před jejím výběrem měli vědět

Nehodláte se už doma "dusit ve vlastní šťávě" a rozhodli jste se koupit si klimatizaci? Důležité je nejen vybrat si tu správnou, ale také ji správně namontovat a používat.

Při stavbě domu máte několik možností, jak si v novém bydlení zajistit příjemné klima nejen v zimě, ale i v létě – od vhodně umístěných listnatých stromů, přes stínicí techniku až po chladící okruhy zabudované ve stěnách a stropech. Třeba však na to myslet dostatečně včas. Pokud bydlíte v bytě nebo v starším domě a neplánujete velkou rekonstrukci, ověřeným lékem na horka je klimatizace typu split.

Seznamte se

Jde vlastně o tepelné čerpadlo vzduch-vzduch, kde kapalina v chladícím okruhu na jedné straně teplo ze vzduchu odebírá (vnitřní jednotka) a na druhé odevzdává (venkovní jednotka). Klasické klimatizace tedy skládají z jedné venkovní a jedné až pěti vnitřních jednotek (systém split nebo multisplit). Ve venkovní jednotce je zabudována nejhlučnější část sestavy (čerpadlo), takže hluk v interiéru se omezuje na šum proudícího vzduchu. Vnitřní jednotky, obsahující různé filtry a kvalitní technologie, mohou mít různou konstrukci (parapetní, kazetové, podstropní …), v bytech jsou však nejoblíbenější nástěnné typy.

Co všechno umí?

I když si při slově klimatizace většinou představíme ochlazování vzduchu, většina dnešních zařízení tohoto typu dokáže vzduch i ohřívat, upraví také jeho vlhkost, odstraní nečistoty a prach, pachy, bakterie, viry či alergeny jako pyl, roztoče a pod.

Podle čeho si vybrat

"V první řadě byste se měli zamyslet nad tím, co od klimatizace očekáváte," radí Ľubica Koštialiková ze společnosti Daikin. "Ať vám postačí základní nastavení, jako jsou chlazení, topení, odvlhčování, nebo jste náročnější uživatel a máte rádi sofistikovanější zařízení s prémiovými funkcemi. V obou případech však doporučuji porovnávat minimálně hlučnost vnitřní jednotky a energetickou třídu klimatizace, která vyjadřuje efektivitu jejího provozu. "Za kvalitní zařízení s lepšími parametry sice zaplatíte vyšší cenu při nákupu, ale budete mít dlouhodobě nižší náklady na provoz. "Důležité je také oslovit kvalifikovanou realizační firmu, která se věnuje prodeji, montáži a servisu zařízení dlouhodobě a má na to certifikovaný personál," zdůrazňuje Koštialiková. "V takovém případě budete mít jistotu, že se máte na koho obrátit, pokud by se na zařízení náhodou vyskytla nějaká závada."

Jako neudělat chybu při výběru

Klimatizační jednotka není klasický domácí spotřebič. Důležitou roli zde hraje kvalitní montáž, kterou by měla udělat firma se zkušenostmi, certifikovaná Slovenská chladírenským svazem. Samozřejmě, důležitý je i samotný produkt. Měl by být od výrobce, který dbá v první řadě na kvalitu.

Jaký výkon potřebujete?

Tento důležitý parametr nelze stanovit odhadem, je třeba ho vypočítat. I zde tedy platí doporučení: obraťte se na odborníky. "Potřebný výkon závisí nejen na velikosti místnosti, ale také na dalších parametrů jako velikost a stínění zasklených ploch, jejich situování vzhledem ke světovým stranám, lokalita, v níž se byt nebo dům nachází, atd.," Vysvětluje Ľubica Koštialiková. "Orientačně lze odhadnout chladící výkon potřebný v běžné obýváku o rozloze asi 25 m2 přibližně na 2,5 – 3,5 kW. Oblibě se těší zejména nástěnné jednotky, které se dají koupit již od 600 €, při designových jednotkách může být cena několikanásobná – i při klimatizaci platí, že za design se připlácí. "

Kam s nimi?

Venkovní jednotku je ideální umístit tak, aby co nejméně narušovala exteriér budovy, zároveň by měla mít dostatečný přísun venkovního vzduchu a důležitá je i přístupnost při servisu. Její vzdálenost od vnitřní jednotky musí přitom respektovat limity dané výrobcem. Je dobré mít na paměti i to, že jde o hlučné zařízení, takže například v blízkosti terasy vám radost nebude dělat.

Vnitřní jednotka by měla interiér decentně doplnit, neměla by v něm dominovat. Zároveň by měla být umístěna tak, aby vzduch, který z ní proudí, nefoukal přímo na lidi v místnosti. "Výši i směr proudění vzduchu je samozřejmě možné nastavit lamelami. Je třeba si při tom uvědomit, že ochlazený vzduch vycházející z klimatizace je těžký a asi po 2 m klesá k zemi. Obvykle je proto optimálně nasměrovat výškovou lamelu vzhůru, aby se distribuovaný vzduch dostal co nejvýše a začal padat až po ztrátě své rychlosti. Směrové lamely se nastavují tak, aby vzduch proudil tam, kde je třeba zchlazení, případně do středu místnosti, "doporučuje zástupkyně značky Daikin.

Montáž a údržba

"Při montáži je třeba počítat i se stavebními úpravami, jejich rozsah závisí na dohodě s montážní firmou," upozorňuje Ing. Koštialiková. "Žádný budoucí uživatel klimatizace se přitom nevyhne propojení venkovní jednotky s vnitřní, a to párem izolovaných měděných potrubí, v nichž proudí chladivo, a komunikačním kabelem. Potřebný je i odvod zkondenzované vody, která se tvoří při ochlazování vzduchu v interiéru. Zde je důležité vhodné umístění odvodu kondenzátu, abyste například neobtěžovali sousedy tím, že jim bude kapat voda na parapet. "Rozvody mohou zasekat do zdi, takže je nebude vidět. Pokud se chcete vyhnout demolicím, nevyhnete se viditelným krycím lištám.

Zásadní je také pravidelný servis, při kterém se vyčistí oba výměníky tepla, zkontroluje se náplň chladiva i všechny mechanické připojení a udělá se dezinfekce. Odborníci ho doporučují dělat dvakrát ročně, před chladicí a topnou sezónou. Pokud klimatizační zařízení obsahuje více než 3 kg chladiva, servis je z hlediska platné legislativy povinen.

Jak ji nastavit?

V vedrech bydlíme malátní a unavení, s ochlazováním interiéru však třeba zacházet opatrně. Jinak vás čekají nepříjemné stavy, od pálení očí a sliznic až po nachlazení. "Rozdíl mezi venkovní teplotou a námi nastavenou teplotou v interiéru by ze zdravotních důvodů neměl být větší než 6 ° C," upozorňuje Ľubica Koštialiková. Když je venku 33 ° C, což nebývá výjimkou, představa 27 ° C v místnosti sice velmi nepotěší, teplota vzduchu však není jediným faktorem, na kterém závisí náš pocit komfortu. Stejnou teplotu totiž vnímáme rozdílné při různé vlhkosti vzduchu. Například při 25 ° C a vlhkosti 40% nám bude příjemně, pokud se však při stejné teplotě zvýší vlhkost na 80%, budeme mít pocit dusna a horka. Důležitou roli hraje i proudění vzduchu, které ovlivňuje odpařování vody z povrchu těla a jeho ochlazování. Při rychlejším proudění je nám tedy chladnější – zvýšení rychlosti vzduchu o 0,1 m / s pociťujeme jako ochlazení o 2 až 3 ° C. Právě průvanu, na který je naše tělo citlivé, přitom lze přičítat většinu nepříjemných důsledků pobytu v klimatizovaném prostoru.