Stavba -Bydlení - Rekonstrukce

Koupili jste starý dům nebo máte byt v stoleté stavbě a chcete dát interiér do parády? Nemusíte se trápit s několika vrstvami omítek, abyste vyrovnali křivé stěny, ani se hádat s nahluchlý sousedkou, aby ztišila televizor. V obou případech vám pomůže sádrokarton.

Omítání bez omítky

Povrch stávajících stěn můžete ze strany interiéru upravit takzvanou suchou omítkou, tedy obložit sádrokartonovými deskami. Výhodou je zejména rychlost a jednoduchost této technologie, navíc je taková práce čistší než klasické omítání, mnozí ocení i dokonale rovný a hladký povrch.

Jaké desky?

Suchou omítku lze aplikovat v místnostech až do výšky 3,25 m. Použít můžete běžné sádrokartonové desky i sendvičové desky, které mají na spodní straně vrstvu tepelné izolace (z minerální vlny nebo polystyrenu v různých tloušťkách). Fungují tedy zároveň jako tepelněizolační vrstva a zlepšují vzduchovou neprůzvučnost stěn (tedy izolaci hluku proti).

Záleží na podkladě

Původní stěny třeba nejprve upravit vhodným nátěrem podle doporučení výrobce – na velmi savé materiály se používají penetrační nátěry, na betonové zase kontaktní nátěry na zlepšení přilnavosti. Na úplně rovný podklad se desky lepí tmelem, naneseným pomocí zubového hladítka. Při nerovném podkladu se aplikují hrudky lepidla (ve vzdálenosti přibližně 35 cm, při okrajích desky třeba vzdálenost zmenšit) av případě velkých nerovností se nejdříve přilepí deskové pásy (šířka asi 100 mm), na ně pak desky celoplošně. Na různé způsoby lepení mají přitom výrobci v nabídce lepidla s optimálními vlastnostmi.

Co nakonec?

Spoje desek třeba vyplnit sádrovým tmelem s použitím výztužné pásky. Povrch sádrokartonových desek se pak může upravit nátěrem, tapetou, keramickým obkladem, tenkovrstvou omítkou či celoplošným stěrkou. Ještě předtím je však třeba natřít desky penetračním nátěrem určeným na konkrétní typ povrchové úpravy.

Nezapomeňte na detaily

Dříve než se pustíte do práce, je třeba si promyslet a nastudovat řešení detailů – například v místě napojení na strop, v koutech či stycích různých povrchů a materiálů. Tam, kde se mají montovat elektrické zásuvky, je třeba nejprve provést odpovídající otvory. (Zásuvky se instalují až při montáži desek.) Na ostěních oken a dveří, pod obkladačkami a na místech, kde budou později zavěšeny těžké předměty (např. Umyvadlo), je třeba lepit desky celoplošně nebo zmenšit vzdálenost hrudek lepidla. Při lepení sendvičových desek s minerální vlnou se zas nanáší podél hran a uprostřed pás lepidla určeného na zpevnění minerální vlny.

Pozor!

Zateplování ze strany interiéru se využívá v našich končinách pouze výjimečně a rozhodně by ho měl navrhnout odborník. Při laickém návrhu nebo chybné realizaci (rosný bod je ve zdivu) může totiž v konstrukci kondenzovat voda, což může být příčinou jejího poškození.
Suchá omítka nebo opláštění sádrokartonem je elegantní způsob, jak ze strany interiéru upravit povrch stěn například u rekonstrukci.
Lepení. Stěny můžete upravit jednoduchými sádrokartonovými deskami, ale i sendvičovými deskami, jejichž součástí je i vrstva polystyrenu nebo minerální vlny. Lepí se na upravený podklad, nejčastěji na hrudky lepidla.
Nastudujte si detaily. V nabídce firem naleznete například speciální prvky určené pod parapety.
Při lepení třeba kontrolovat rovinnost povrchu.

Na rovný povrch
(např. beton)
Zubovým hladítkem se nanesou pásy lepidla na okraje a doprostřed desky – při silnějších sádrokartonových a sendvičových deskách stačí ve středu desky jeden pás, při tenčích jsou nutné ve středu dva podélné pásy.

Na mírně nerovný podklad
(např. cihelné zdivo, nerovnosti do 20 mm)
Desky se lepí na hrudky lepidla po okrajích a uprostřed (tloušťka 10 až 20 mm, vzdálenost asi 35 cm ve středu desky, asi 25 cm na okraji). Při silnějších sádrokartonových a sendvičových deskách stačí ve středu desky jeden pás, při tenčích jsou nutné dva středové pásy.

Na velmi nerovný podklad
(např. staré zdivo)
Nejdříve se nalepí na hrudky lepidla pásy desek (šířka asi 100 mm), na ně se pak lepí desky opláštění tenkou vrstvou tmelu. Kromě krajních podkladových pásů stačí při hrubších vrchních sádrokartonových a sendvičových deskách jeden středový pás, na tenčí jsou zapotřebí dva středové pásy.

PORFIX – porobeton je to materiál, ze kterého postavíte svůj sen velmi rychle, snadno a úsporně. Přečtěte si, jaké jsou jeho další výhody.

1. Lehká opracovatelnost – lehký pórovitý materiál je rychle a přesně opracovatelný na požadovanou míru bez zbytečného odpadu, jednoduchým a cenově dostupným nářadím. Materiál se řeže, brousí, vrtá, frézuje a to vše bez velkých odborných návyků a zkušeností.
2. Rychlost výstavby – stavební systém PORFIX umožňuje použití všech konstrukčních prvků tak, aby stavba byla zrealizována rychle. Variabilní skladba těchto prvků se dokáže přizpůsobit i těm nejneobvyklejším požadavkům a konstrukčním detailům. Všechny konstrukční prvky jsou řešeny tak, aby při zabudování do stavby měli jednotný pórobetonový povrch.
3. Jednoduché drážkování – všechny drážky a rozvody pro vodu, odpad a elektřinu se dají zrealizovat velmi přesně, což vede k úspoře času a materiálu při jejich vytváření a začišťování.
4. Jednoduché omítání – přesnost pórobetonových tvárnic a příčkovek vede k nízké spotřebě omítek, které je možné díky tomu nanášet v tenké vrstvě podle doporučení výrobce konkrétní omítkové směsi.
5. Pórobeton – univerzální stavební poklad – univerzálnost pórobetonu spočívá ve vyvážené kombinaci nízké objemové hmotnosti s dobrou konstrukční pevností. Nízkou objemovou hmotnost zajišťuje pórovitost materiálu, konstrukční pevnost tvoří velmi pevná krystalická struktura mezipórových stěn. Nízká hmotnost umožňuje tvarovat pórobetonové výrobky do větších rozměrů v souladu s ergonomickými požadavky. Tyto rozměry zvyšují rychlost výstavby a snižují spotřebu spojovací malty.
6. Tepelně – izolační vlastnosti – pórobetonová hmota je svou strukturou, kde póry představují cca 50% objemu materiálu, ideálním tepelně izolačním materiálem. Některé konstrukce z pórobetonu splňují ve většině případů tepelně-technické požadavky současných norem bez dodatečného zateplení. Tato skutečnost vylučuje projekční, staticko-fyzikální a technické problémy, které mají při kombinovaných technikách za následek i cenový nárůst takových realizací. Rovnoměrnost pórobetonových stěn a stropů (oproti komplikovaným zatepleným konstrukcím) ovlivňuje pozitivně prostupy tepla, vodních par a vzduchu.
7. Požární bezpečnost – podle mezinárodních technických norem je pórobeton nehořlavým materiálem a je zařazen podle reakce na oheň do třídy A1. Stavební materiál PORFIX je schopen svými vlastnostmi zabránit rozšíření požáru v stavbách bytového, občanského a průmyslového sektoru. Při požáru se z pórobetonu neuvolňují žádné škodlivé plyny ani látky.
8. Neomezená životnost – autoklávu se dosahuje krystalicky stabilní a objemově stálá hmota, ve které se mění jen postupně klesající obsah fyzikálně vázané vody. Pórobeton při expediční vlhkosti není citlivý na mráz. Kapilární a pórovitá struktura zabezpečuje mrazuvzdornost bez změny stavebně-technických parametrů pórobetonové hmoty. Avšak při nezastřešených a nevyřízených stavbách je třeba pórobetonový materiál chránit před zmrazovacími cykly (déšť-mráz) překrytím nepromokavým materiálem. Životnost takto chráněného pórobetonu je neomezená.

   .

Na slovenský trh přichází zajímavá novinka. Firma Klik TV spustila prodej boxu, který přináší propojení s videoslužby ale i nahrávání 25 televizních stanic, přehrávání vlastního obsahu z USB nebo aplikaci na využívání YouTube. Cena boxu i s paušálem na 6 měsíců je 99 eur.

K tomu abyste zařízení mohli začít využívat potřebujete připojení na internet (LAN nebo Wi-fi) s minimální rychlostí 2MB za sekundu. Váš TV přijímač musí být vybaven HDMI konektorem. Box podporuje Full HD a dá se připojit přes Wi-Fi či ethernetový kabel. S televizorem ho propojíte pouze prostřednictvím HDMI kabelu. Po připojení KlikBoxu se z vašeho televizoru stane Smart TV.

KLIK TV vám umožní využívat služeb, které jsou dostupné přes paušál za 4,90 € na měsíc (viz infoblok) nebo si můžete připlatit za prémiové služby. Ze služeb dostupných v základě ocení zákazníci zřejmě nejvíce možnost nahrávat si své oblíbené seriály nebo přístup k více než 2000 filmem ve filmotéky.

Za 3 eura na měsíc si můžete v této službě připlatit přístup ke stovkám pohádek pro děti nebo erotickým filmem pro dospělé. K dispozici jsou i nejnovější filmové trháky, které byly nedávno v kinech v ceně 1 nebo 2 eura za film. Za služby můžete platit přes platební kartu nebo prostřednictvím SMS.

Během příštího roku má k boxu přibýt i přehrávání obsahu na počítači jako bonus. "Na začátku nebudeme umožňovat přehrávání na PC. Bude to služba, která bude nabídnuta zákazníkům v následujícím roce jako benefit, "uvedl pro portál Živé.sk marketingový manažer Klik TV Marek Šandor.

Zajistěte si úsporné vytápění, ohřev vody a chlazení díky energii z přírody! Společnost STIEBEL ELTRON, německý lídr na trhu s tepelnými čerpadly, Vám aktuálně nabízí akční sety s tepelným čerpadlem WPL 10 AC nebo WPL 15 | 25 AS za atraktivní ceny.

Tepelné čerpadlo vzduch | voda WPL 10 AC představuje optimální řešení pro novostavbu s maximálními tepelnými ztrátami do 8 kW. Tepelná čerpadla vzduch | voda WPL 15 AS a WPL 25 A s invertorem nabízejí mnohé výhody, které se vyplatí stejně v novostavbách i při modernizaci.

Dům v nízkoenergetickém standardu se dá postavit i při omezeném rozpočtu. Budete se však muset spokojit s menší podlahovou plochou, jednoduchým tvarem stavby a nižším standardem technického vybavení.

1 Dobrý dodavatel i projekt

Základem je vybírat z dodavatelů s dlouholetými zkušenostmi a referencemi, kteří nabízejí dostatečně dlouhou záruku a servis. Nezbytností je dobrý projekt s energetickým certifikátem na nízkoenergetický dům. Důležité je však i provedení stavby. Pokud zhotoviteli nedůvěřujete, zajistěte si dobrý stavební dozor, který dohlédne na jednotlivé stavební postupy.

2 Nešetřete na materiálech

Při výstavbě nízkoenergetického domu určitě nešetřete na materiálech. Nedostatečná hydroizolace v základech vám může dům znehodnotit a nedostatečná tepelná izolace sníží jeho energetické parametry stejně, tak nevhodně zvolené konstrukční materiály. Okna s trojsklem jsou již standardem, ale důležité je také jejich správné osazení a celková vzduchotěsnost obvodového pláště objektu. Jen tak totiž eliminujete tepelné ztráty tepla přes konstrukci. Nezapomeňte, že pouze kvalitní materiály a ještě kvalitnější realizace vám zajistí, že dům bude mít opravdu požadované parametry a bude nízkoenergetický.

3 Pozor na svépomocnou výstavbu

Pokud máte dobrý projekt, stavební dozor, který se vyzná, a něco za sebou, pokud použijete kvalitní materiály i vybavení domu, není problém postavit si nízkoenergetický dům svépomocí. Po jeho dokončení však můžete zjistit, že vás stál stejnou částku jako u renomovaného dodavatele na klíč.

Nízkoenergetický dům do 70 000 €?

Nízkoenergetický dům lze postavit i při rozpočtu do 70 000 €, budete se však muset uskromnit. Dům musí mít menší výměru – 60 až 70m2 a jednoduchý kompaktní tvar s pultovou střechou. Měl by být patrový, protože takové řešení je levnější než bungalov – platíte poloviční plochu střechy i základů a stačí vám menší pozemek. Vnitřní plochy a fasáda musí být vyřešeny co nejjednodušší. Zvenku udělejte termofasádu z polystyrenu EPS av interiéru musíte zapomenout na kamenné a dřevěné obklady. Technologie si také budou vyžadovat kompromisy. Zvolte jednoduché vytápění bez větrání. Koupelnu a kuchyň umístěte blízko sebe nebo nad sebe, abyste minimalizovali délky rozvodů. Elektroinstalaci omezte na standard – dvě zásuvky, vypínač a osvětlení v každé místnosti. Okna by měla být s trojsklem (maximálně U = 1,0 W / m2. K). V žádném případě však nedělejte kompromisy při volbě materiálů na konstrukci domu. Pokud totiž vyberete levnější konstrukční a nosný systém, dům dlouho nevydrží a bude nutné ho opravovat. Pokud se poruší vzduchotěsnost obvodového pláště, dům přestane splňovat parametry nízkoenergetické budovy a zvýší se požadavky na vytápění. Nešetřete ani na základech. Měly by být nejen přesné a pevné, ale i dobře izolované proti vodě. Střechu si kupte u ověřeného dodavatele as dostatečně dlouhou zárukou. Při takovém omezeném rozpočtu je vhodné rozhodnout se pro jednoho dodavatele, který bude odpovědný za kvalitu všech materiálů a provedení celého domu. Na vás a rodině pak zůstane dobudování okolí – přístupových cest, chodníků a oplocení.

Je malý, vejde se vám do kapsy, ale když se doma dostanete do problémů, zvládne i velké věci. O kom je řeč? O obyčejném a přitom absolutně geniálním "chemáčovi". Lepidle, které znali již naši otcové, ba dokonce dědové, a které prostě musí mít doma každý správný chlap. Proč? Protože vám v mnoha mrzutých situacích dokáže doslova zachránit … vy víte co!

Představte si klasickou scénu. Máte novou partnerku a ona se na vás zadívá těmi svými nevinnýma očima a poznamená cosi o tom, že by potřebovala … přilepit nový věšák na ručníky do koupelny, v kuchyni zase opravit prasklé ouško na milovaném hrnečku nebo – a tehdy jde u žen o opravdu velmi zásadní věc: postaví před vás zkažené botičky s odlepení podešví nebo odloupnutí podpatkem a bude čekat, že s tím něco uděláte. Jste přece chlap, ne? To je ta klasická ženská představa, že si umíme se vším poradit. Ale věřte, s "chemáčom", tedy lepidlem Pattex Chemoprén, si skutečně poradíte se vším.

Vyzkoušet můžete Pattex Chemoprén Univerzal. Jak již jeho název napovídá, je univerzální, a kromě například měkčeného PVC vám pomůže se vším. I s tím věšákem v koupelně, i s tím ulomení ouškem na hrnku. Výborný je Pattex Chemoprén Transparent.

To když si na vás vaše milá vymyslí například skutečně natržený potah na nové čalouněné židli, při které opravdu nebude stát o to, aby nové lepidlové spoje bylo i jen vidět.

Na její boty je zde pak Pattex Chemoprén Obuv. Speciální namíchané lepidlo které jí botičky vrátí do původního stavu. Ale nejen její. Pamatujete se na ty své staré oblíbené, ale rozlepené tenisky, které vám roky leží ve skříni a vy se jejich ne a ne vzdát, protože právě v nich jste zahráli ten nejlepší tenisový turnaj svého života? S "chemáčom" jejich opravíte. Nebo … lakovky. Málokdo z nás je nosí rád, ale potřebujeme je všichni. A není nic horšího, než když den před důležitou schůzkou či kamarádova svatbou zjistíte, že se s vámi začali loučit a ukazují vám pořádného "žraloka". Kdepak, ani ty v koši neskončí. Pattex Chemoprén Obuv si s nimi poradí.

Chcete vědět jak? Očistěte důkladně obě plochy, které k sobě budete lepit. Naneste lepidlo (protože je v tubě a má důmyslný aplikátor, půjde to snadno!), Nechte chvilku odvětrat a pak k sobě přitiskněte. Lepidlo v tomto případě potřebuje 24 hodin, aby dokonale vytvrdlo a plnilo svoji funkci, takže máte několik možností, jak to vyřešit. Buď budete celých těch 24 hodin posilovat a mačkat botu osobně, dát ji do svěráku, což znamená, že už to nebudou tak docela lakovky, nebo si vzít na pomoc Pattex pásku. To je celé!

Lepidlo je transparentní, takže nikdo nic nepozná a kdyby vám z něj potřísnilo, kam nemá, je tu ještě Pattex Chemoprén ředidlo.
A teď ruku na srdce: co všechno u vás doma by právě teď potřebovalo zásah geniálním "chemáčom"? Ať už je to cokoliv, včasný nákup to jisti !!!

Stísněné podmínky (zejména sídlištních kuchyní), množství kuchyňského zařízení, výpary vznikající při vaření, suchý vzduch a časté střídání teplot nemají rostliny příliš v oblibě. Běžným problémem je také nedostatečné nebo i nadměrné osvětlení v kuchyni. Navzdory těmto specifikům či spíše negativům se iv kuchyni možná pochlubit krásnými rostlinami. Jen si třeba vybrat správné druhy a vhodně je umístit.

Na poličkách, skříňkách a oknech

Ve větší kuchyni můžete umístit zeleň na okenní parapety, police či skříňky. V malé kuchyni se osvědčí stěna, na kterou lze připevnit květináče s rostlinami do stabilních držáků, případně přímo na speciálně upravenou kuchyňskou linku. Rostliny se dají zavěsit i nad pracovní desku nebo stůl, ale jen za předpokladu, že zde budou mít dostatek světla (u okna). Na speciální okenní poličky můžete situovat miniaturní bylinkovou zahradu. Ve větší kuchyni může být květináč se zajímavou rostlinou umístěn i na kuchyňské lince samozřejmě nesmí překážet při práci. Zeleň velmi vynikne na kuchyňském ostrůvku. Zato na pracovní desce a v její blízkosti pokojové rostliny nemají vhodné podmínky pro nerušený růst. Do kuchyní nepatří vzrostlejší a bujně rostoucí druhy, ani pěstitelsky náročné či na nemoci náchylné druhy.

Barevnost kuchyně zvýrazní několik krátkodobě (sezónní) kvetoucích pokojových rostlin. V bílé kuchyni svěže působí druhy se sytě zbarvenými květy, například streptokarp (Streptokarpus), příjemné je i množství drobných kvítků africké fialky (Saintpaulia ionatha) nebo nenáročné kalanchoe (Kalanchoe blossfeldiana). Vyniknou na okenních parapetech a poličkách na stěně. Větší efekt docílíte, pokud několik exemplářů z jednoho druhu a barvy květů umístěte do skupinky. V tmavé kuchyni upoutají tmavočervené květiny begónie (Begonia elatior), ibišku (Hibiscus rosa-sinensis) či klívie (Clivia mini). Při modrém kuchyňském nábytku vyniknou žlutě kvetoucí druhy pokojových rostlin, například pantoflíček (Calceolaria herbeohybrida) nebo primulky (Primula vulgaris). Ve venkovských kuchyních se budou vyjímat pelargónie (Pelargonium zonale), bíle a modře kvetoucí zvonky (Campanula isophyla) a méně pěstovaná, ale nádherná tanierovka (Achimenes hybrid). Malé misky a šálky lze osadit kompaktně rostoucími druhy, jako jsou helxine (Soleirolia soleirolii), nertera (Nertera granadensis), pieprovec (Peperomia obtusifolia) nebo německá fialka (Exacum Affi). Taková skupinka je velmi působivá.

V moderní kuchyni lze experimentovat s netradičními růstovými formami – na tento účel využijte některé druhy koření (rozmarýn), olivovníky nebo sukulenty (pryšec). Kuchyňské prostory jsou vhodné i pro miniaturní druhy pokojových rostlin, například minirůže, zvonky a kalanchoe, případně takové rostliny, které jsou zajímavé barevnými plody. Patří sem lilek (Solanum pseudocapsicum), okrasné jednoleté papričky (Capsicum annum), Nertery, granátovníky a citrusy.

Kuchyňský dřez se dá pěkně orámovat kapraďorosty a Asparagus – snesou více i méně světla a jsou dlouhověké. Se zálivkou zřejmě problém nebude, protože voda je blízko. Na kuchyňském parapetu se budou vyjímat kvetoucí orchideje či sukulenty (jsou pěstitelsky nenáročné).
Při koupi se neřiďte jen vzhledem rostliny, ale také zejména tím, zda budou dané rostlině podmínky vaší kuchyně vyhovovat.

Pohled na rozlehlé záhony kvetoucích jarních cibulovin je okouzlující. V takovém stavu však zahradu lze vidět jen pár týdnů v roce. Co se stane, když odkvetou? Ne vždy se na to, podobně jako v případě této zahrady, myslí.

PLUSY A MINUSY
+ Útulný a příjemně vysazený zahradní prostor
+ Koncepce zahrady v absolutním souladu s charakterem domu
+ Druhová i barevná rozmanitost korespondující s uplatněným venkovským stylem
+ Soustředění cibulovin do menších i větších skupinek
+ Výběr rostlin podle podmínek daného místa
+ Dostatek prostoru na přirozený vývoj rostlin
– Příliš velké množství kvetoucích cibulovin
– Ne nejlepší odstupňování výsadby – vyšší druhy v popředí, níže v pozadí
– Husté výsadby – vysazování různých druhů spolu na jedno místo
– Těsná výsadba kvetoucích cibulovin při chodnících, překážející při procházení
– Nedořešena okrasná hodnota zahrady i mimo jara
– Míchání velkého množství barev navzájem

Majitelé přízemního rodinného domu u Prešova dlouho toužili po vlastním rodinném domě. Když se jim naskytla příležitost postavit si své hnízdo, neváhali. Nebylo nutné dělat kompromisy. Manželé se shodli na klíčových parametrech: žádné schody, prostornost a množství denního světla.

Manželé měli už od začátku v plánu postavit pěkný bungalov s kompaktním tvarem, praktickým půdorysem, a zejména bez schodů. V neposlední řadě očekávali od svého budoucího domova i vysokou kvalitu bydlení. Jako výhoda se v tomto směru ukázal profesionální, široký přehled o stavebních materiálech a moderních technologiích domácího pána. Ty se v rozumné míře uplatnili i při stavbě. Výsledkem je kvalitně proveden rodinný dům, plný denního světla a čerstvého vzduchu.

Společenská zóna zalitá světlem

Do domu vede boční vchod, jehož předsíň ústí přímo do denní zóny. Tvoří ji rozlehlá obývací pokoj s kuchyní. V zadní části domu je situována noční zóna se zázemím pro členy rodiny. Společenskou část prosvětlují nejen fasádní velkoformátové okna, které budou v budoucnu sloužit jako přímý přístup na terasu, ale i tři střešní okna. Dostatek denního světla v kombinaci se světlými barvami vytváří příjemný kontrast s hnědými tóny keramické podlahy.

Denní světlo opticky otevírá prostor

Pro snadnou manipulaci se střešními okny a stínícími doplňky se majitelé rozhodli pro systém VELUX INTEGRA®. Pomocí dálkového ovladače s intuitivním dotykovým ovládáním velmi efektivně regulují pohyb oken a markýz. Tento systém však nabízí i další výhody. V případě deště automaticky zavře střešní okna a ochrání tak interiér domu. Zajímavá je i možnost přednastavit funkce. Například "Good morning – Dobré ráno" zvedá stínící doplňky a otevírá okna podle předem nastaveného ranního času. Kombinace oken usnadňuje větrání právě kvůli takzvanému komínovému efektu – čerstvý vzduch vchází přes fasádní okna do interiéru a nahromaděný ho opouští přes střechu.

Praktický detail

V prostorách, kde není možné osadit střešní okna, se doporučuje osadit světlovod. V bungalovu se jeden světlovod nachází na toaletě pro hosty. "Světlovod je vynikající způsob, jak osvětlit na první pohled nepodstatné místnosti, jako jsou WC, chodba nebo šatník. Vřele ho každému doporučuji, "doplňuje majitel. V praxi to znamená, že během dne netřeba uměle svítit a šetří se elektrická energie.

Zařízení obývacího pokoje prozradí mnoho o životním stylu majitelů daného domu či bytu. Jelikož právě v ní se v průběhu dne tráví nejvíce času, právě tato pokoj zpravidla nejvíce zhmotňuje představy majitelů o vlastním stylu bydlení. Sumář principů a rad, jak postupovat při jejím zařizování, vám nabízíme ve třetí části seriálu, který vzniká ve spolupráci se školou interiérového designu Design academy.

1 Funkce a limity

Obývací pokoj slouží k odpočinku, na setkání s ostatními členy domácnosti, s rodinou a přáteli av mnoha případech i na práci. Při jejím zařizování třeba zohlednit nejen její prostorové možnosti, ale i tvar místnosti a již zmíněný životní styl a osobní preference jednotlivých členů domácnosti. Jinak se přistupuje k zařizování obývacího pokoje, kterou bude obývat jen jedna mladá osoba, jinak v případě staršího páru či vícečlenné rodiny a jinak tehdy, pokud zde musí vzniknout pracovní zóna či jídelní sezení.

2 Umístění, rozloha, orientace

Obývací pokoj zpravidla představuje největší prostor v domácnosti. Pokud se v bytě nacházejí přibližně stejně velké místnosti, měla by navazovat přímo na předsíň a současně by měla být propojena s kuchyní nebo se zahradou. Aktuálně preferovanou možností jsou otevřené denní prostory, které obývací pokoj propojují s kuchyní, přičemž v případě rodinných domů přímo přechází do exteriérové ​​terasy a do zahrady. V blízkosti obývacího pokoje není vhodné umisťovat koupelnu, WC ani malé hospodářské a technické místnosti, například prádelnu či garáž. Aby byl pobyt v ní co nejkomfortnější, měla by mít rozlohu minimálně 18 m2. V bytě, která má samostatnou jídelnu nebo má zajištěné stolování v kuchyni, by neměla mít méně než 16 m2. Šířka obýváku by měla být minimálně 3,3 m, hloubka by se zase měla rovnat 2,5-násobku výšky. Obývací pokoj je ideální situovat na sluneční stranu – jih, případně jihozápad či západ.

3 Logická návaznost

Při zařizování obývacího pokoje platí, že zóny vyhrazené na činnosti, které spolu souvisí, by na sebe měly logicky navazovat – knihovna by měla být umístěna v blízkosti relaxačního nebo pracovního koutku, jídelní stůl zase při příborníku. Důležité je zajistit, aby jednotlivé komunikační zóny, kterými se nejčastěji přechází (z předsíně k balkonovým dveřím, ke dveřím do další místnosti, k pracovnímu stolu a jednotlivým odpočinkovým zónám), byly volné (průchozí). Jinak budou jednotlivé zařizovací prvky překážet a pohyb po místnosti nebude nikdy zcela komfortní.

4 Osvětlení

V obývacím pokoji je důležité vytvořit několik světelných prostředí. Centrální svítidlo (zpravidla situovány nad konferenčním stolkem) by mělo doplňovat doplňkové osvětlení, například stojanové svítidlo využívané při čtení. Další možností je například podsvícení skříněk nebo televize. Kombinací různých typů svítidel se změkčuje působení světla různé intenzity, vzniká vyvážené prostředí bez silných stínů a kontrastů a zvyšuje se i plasticita prostoru. Na rozdíl od kuchyně, kde se doporučuje volit studené světlo, v obývacím pokoji je vhodné sáhnout po teplem. Praktickým prvkem je možnost nastavení intenzity osvětlení přesně podle vašich požadavků a nálady. Při výběru svítidel se doporučuje zvolit si jeden výraznější kousek – například stojanové svítidlo s delším ramenem a výraznějším stínítkem – a zbylé svítidla vybrat spíše neutrální a méně nápadné.

5 Sezení

Sedací souprava ak ní přidružené křesla (židle) nejpodstatnější ovlivňují celkovou atmosféru obývacího pokoje. Velikost, tvar a rozmístění jednotlivých prvků sedacího nábytku mají být výsledkem požadavků majitelů a plánovaného způsobu užívání, přičemž je nezbytné zohlednit prostorové možnosti dané místnosti. Ideální je, pokud poskytne sezení všem členům domácnosti i dvěma případným návštěvníkům. Uvolňující působí sedačky a křesílka z různých materiálů (jedno křesílko může být vysloveně kontrastní) doplněné několika stolky v různých výškách, případně i v různých tvarech. Mezi jednotlivými sedacími prvky třeba zabezpečit dostatek místa – rozmístění, při kterém se téměř dotýkají, ubírá obývacím pokoji ze vzdušnosti. Oblibě se těší rohové sedací soupravy ve tvaru písmene L, které nabízejí úložný prostor nebo se dají roztáhnout a mohou sloužit na příležitostné spaní pro hosty. Ve větším prostoru lze část sedací soupravy natočit do prostoru.

6 Odkládání versus vystavování

Obývací pokoj se v současnosti příliš nezatěžuje množstvím nábytku. I zde je však třeba vytvořit prostor pro odkládání, resp. vystavování. Myslet třeba na to, že prvky, které zůstanou umístěné na viditelném místě, budou spoluvytvářet charakteristický náboj místnosti. Platí, že čím jednodušší je styl zvoleného nábytku, o to víc vyniknou dekorativní předměty či vzpomínkové artefakty. Obecně však platí, že těžké obývací stěny, které zabíraly jednu celou stěnu, nahradily subtilní skříňky a police s barevným povrchem, v mnoha případech i ukotvena na stěně, díky čemuž interiér působí lehčí a zároveň i vkusnější.

7 Podlaha

Na podlahu v obývacím pokoji jsou nejvhodnější jednolitě působící a na dotek teplejší materiály. Prim hrají zejména ty s dřevěným dekorem – dřevěná palubovka nebo laminát. Vhodně jejich doplní kusové koberce v oblasti sezení nebo čtecího koutku, které prostor zútulní. Pokud se v celém interiéru nachází stejná podlahová krytina, prostor působí jednotně a opticky větší. V současnosti roste i popularita materiálů, jako jsou vinyl nebo marmoleum, v moderně zařízených interiérech nacházejí uplatnění lité epoxidové podlahy.

8 Stěny

Pokud se rozhodnete pro barevnou malbu, doporučuje se použít ji pouze na jedné ze stěn. Zejména tmavší barvy prostor opticky zmenšují a obývací pokoj tak působí ponuře a tísnivě. Podobně je třeba postupovat i při výběru tapet. Jejich nabídka je v současnosti opravdu velká, mnohé jsou navíc omyvatelné a dají se snadno čistit. Roste i popularita obkladů. Zvolit si můžete dřevo, kámen nebo v současnosti mimořádně oblíbené cihly, cihlové pásky či pohledový beton – také postačí jen jedna stěna, neboť bude poměrně dominantní.

3 dobré rady
1. Kvalitní a snadno udržovatelné materiály zvyšují trvanlivost nábytku.
2. Sklo, kov a barevné lakované povrchy působí lehčí než dřevo.
3. Skříňky zavěšené na stěně nepůsobí tak mohutně jako ty stojící na zemi.

9 Umístění TV

Na umístění televizoru a další elektroniky je třeba myslet ještě před zařizováním interiéru – ideální je, pokud nikde netrčí kabely. Televizor v obývacím pokoji vstupuje do osobního prostoru a vyžaduje příznivé podmínky – nezbytný je dobrý výhled i dostatečná vzdálenost. Střed obrazovky by se měl v ideálním případě nacházet pod úrovní očí sedícího člověka.

10 Jak je to s barevností?

Barevnost je klíčová. Platí, že světlé barvy místnost opticky zvětší, zatímco syté a výrazné barvy patří spíše do větších prostor. V každém interiéru se však žádá i určitá míra pestrosti a kontrastu, aby nepůsobil monotónně a fádní. Neutrální tóny (jako bílá či šedá) doplňte jednou, maximálně dvěma výraznějšími barvami. Skvělou možností na vytvoření barevného akcentu jsou doplňky, například vzorované polštáře – můžete zkombinovat různé velikosti, materiály a potisky. Důležité je však přistupovat k jejich výběru s citem. Další možností jsou vázy, obrazy nebo plastiky.

Čím oddělit zóny, aby prostor zůstal stále otevřený?

– Rozmístěním nábytku a doplňků (například jasným umístěním pohovky, jejíž zadní strana naznačí hranici dané zóny, kusovým kobercem, otevřenou policí umístěnou v prostoru, nízkým nábytkem vysunutým do prostoru),
– Podlahou ve více úrovních (vytvořením pódia),
– Mobilními stěnami, paravány a textiliemi,
– Pevnými příčkami a polopříčky z průhledného materiálu (skleněné stěny),
– Posuvnými dveřmi a příčkami,
– Rozdílnou barvou nebo materiálem podlahy v jednotlivých zónách.

Hlava prostoru

Při zařizování obývacího pokoje se setkáváme s pojmem hlava prostoru. Jde o stěnu, která je v prostoru nosným prvkem a má zaujmout pozornost jako první. Hlavou prostoru nikdy není stěna se stavebním otvorem, zpravidla je to ta, na níž (před kterou) je umístěn televizor, případě ta před sedačkou.