Jak funguje dům izolovaný zeminou jsme se zašli podívat na Záhoří, do prvního dokončeného a obývaného "krtkodomu" firmy Pribinu & partner.
Bydlení chráněné samotnou zemí vlastně není žádná novinka, znovuobjevování tohoto způsobu stavění a jeho adaptace na současné potřeby je však zajímavý proces. Znovu se přitom odkrývají výhody takových domů – tou nejvýraznější je určitě stabilní vnitřní prostředí, ve kterém se dá po celý rok jednoduše as minimálními náklady udržet příjemné klima.
Namísto kanalizace zda žumpy je před domem ekologická kořenová čistírna odpadních vod. Gabiony plní funkci opěrných zdí po bocích domu. Dům do reálných podmínek. Na stavbu krtkodomu je optimální jižní svah s mírným převýšením. Jelikož takový dům zároveň stabilizuje svah, je ideálním řešením i do kopcovitého terénu.
Fungování domu krytého zeminou výrazně ovlivňuje obrovská akumulační masa, která stavbu obklopuje. Jelikož se v ní po celý rok udržuje optimální teplota, stabilizuje i klima v domě. "Zemina kolem domu má zpočátku přibližně 7 až 10 ° C, po několika letech se ustálí na 12 až 15 °. V létě tedy slouží jako přirozené chlazení, v zimě zase nemusíte tolik topit, protože rozdíl teplot mezi interiérem a exteriérem není tak velký – na interiérových + 22 ° nemusíte zvyšovat teplotu z – 10 ale z + 10 ° C. Navíc je topná sezóna v takovém domě asi o 50 dní kratší než v nadzemní stavbě, "vysvětluje podstatu úspornosti" krtkodomu "autor projektu Ing. Martin Pribinu. Dalším prvkem, který šetří náklady na topení, jsou jižně orientované okna. Nejde však jen o solární zisky. Jelikož všechny okna jsou na jedné fasádě, v domě nevzniká průvan, který má v běžných domech velký vliv na zvyšování tepelných ztrát. "Díky izolační a akumulační schopnosti zeminy a tomu, že dům nemá okna na sever, je potřeba tepla na vytápění velmi nízká. Podle energetického certifikátu je tento dům sice zařazen do kategorie B, celková vypočtená potřeba energie je přibližně 45 kWh / m2.a, když se však člověk sžije s topným systémem, může se dostat i na méně než poloviční hodnoty. Bez větší snahy o úspornost zde byla reálná spotřeba tepla oproti vypočítané asi dvoutřetinová již v prvním roce, "dělí se Ing. Pribinu o zkušenosti. Z principu stavby takového domu vyplývá, že všechny pokoje jsou situovány vedle fasádě s okny (optimálně jižní), zázemí a místnosti, které okna nepotřebují, jsou orientovány směrem ke kopci. "Vysokými okny na jedné fasádě se dům dostatečně prosvětlí do hloubky přibližně 8 m. Takže pokud jde o světlo, určitě to tu není jako u krtků, "upozorňuje Martin Pribinu. Jeho první zrealizovaný "krtkodům" je dvoupodlažní, navržený pro 4- až 6-člennou rodinu. Při stavbě využili svažitý pozemek – dům s fasádou obrácenou na jihovýchod je zasazen do svahu a kopíruje jeho původní reliéf. Dům chráněný zeminou však nemusí stát pouze v prudkém svahu, stavba se dá zasypat zemí i na rovině. "Ideální je mírný svah," říká autor projektu. "V našich podmínkách zcela stačí k dosažení celoročně stabilního klimatu masa zeminy, která vznikne při zasypáni jednopodlažního domu. Vrstva zeminy hrubá 6 m se totiž vyrovná účinku polystyrénové izolace o tloušťce 60 cm. " Nosnou konstrukci prvního "krtkodomu" tvoří litá železobetonová skořepina, v přední části podepřena dvěma sloupy, před nimiž je předsazená dřevěná fasáda s konopnou izolací. Celý vnitřní prostor tak zůstal volný, což umožnilo volné řešení dispozice. Z vnější strany je dům izolován proti vodě bentonitem, který chrání tepelná izolace z perimetru. Pod domem použili jako izolaci penosklo, které zároveň funguje jako drenáž. Dům nakonec ze tří stran a shora zasypali zeminou. Stavba domu chráněného zeminou sice není levný špás, náklady na provoz a údržbu však potěší. Dům stojí přibližně 800 až 1 200 € / m2. Cenu může ovlivnit například použit konstrukční systém a materiály a také podíl svépomocné práce. Na topení však ušetříte a chladit nemusíte vůbec. Reálné roční náklady na provoz stavby s obytnou plochou 160 m2 jsou bez větší snahy o úsporu 485 € (na vodu, elektřinu i dřevo) – to je zkušenost z praxe prvního Krtkodomu. Údržba domu se v podstatě rovná údržbě zahrady, a pokud máte na střeše luční trávu, stačí vám sekat dvakrát do roka. Jednodušší montovaný dům s obytnou plochou kolem 100 m2 může být hotový na klíč za 6 měsíců, stavba většího, tvarově a konstrukčně náročnějšího trvá přibližně 9 až 10 měsíců.